Kateřina KONEČNÁ

Developing a new EU anti-poverty strategy

Dne 12. února 2026 jsme v Evropském parlamentu hlasovali o usnesení o vypracování nové strategie EU pro boj proti chudobě. Chudoba a sociální vyloučení patří mezi nejzávažnější problémy, kterým dnes Evropská unie čelí. Rostoucí ceny energií, bydlení i základních životních potřeb dostávají stále více lidí do obtížné životní situace. Usnesení správně upozorňuje na nutnost posílit sociální ochranu, zajistit dostupné bydlení a důstojné pracovní podmínky. Oceňuji zejména to, že text poukazuje na nutnost bojovat s pracující chudobou a jasně deklaruje, že bydlení, energie a voda jsou základní lidská práva, nikoliv komodity pro finanční spekulanty. Za obzvlášť důležitou považuji výslovnou výzvu k zákazu vystěhovávání zranitelných domácností a silný apel na dostupné veřejné služby. Přijetí textu považuji za jasný signál, že boj s chudou už nesmí být jen okrajovým tématem. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro přijetí tohoto usnesení.

Drones and new systems of warfare – the EU‘s need to adapt to be fit for today‘s security challenges

Dne 22. ledna 2026 jsme v Evropském parlamentu hlasovali o zprávě o dronech a nových systémech vedení války. Zpráva vyzývá k masivním investicím do vývoje a výroby válečných dronů a do systémů protidronové obrany, přičemž k tomuto účelu hodlá EU použít celou řadu svých nástrojů, včetně Evropského obranného fondu či programu pro evropský obranný průmysl. Považuji za nepřijatelné, aby veřejné prostředky, které mají sloužit ke zvyšování životní úrovně, proudily ve stále větší míře do kapes zbrojařských firem na výrobu čím dál nebezpečnějších technologií. Odmítám též, aby naši občané byli zatahováni do dalšího nebezpečného závodu ve zbrojení, který přímo ohrozí bezpečnost nás všech. Z těchto důvodů jsem hlasovala proti přijetí tohoto usnesení.

Just transition directive in the world of work: ensuring the creation of jobs and revitalising local economies

Dne 20. ledna 2026 jsme v Evropském parlamentu hlasovali o zprávě obsahující doporučení Komisi ke směrnici o spravedlivé transformaci v oblasti práce: zajištění tvorby pracovních míst a oživení místních ekonomik. Považuji současnou klimatickou politiku EU za hrozbu pro konkurenceschopnost Evropy, jež vede k propadu životní úrovně v členských státech. Tento návrh však obsahuje zásadní body sociální ochrany, které v případě transformace garantují, že náklady neponesou nejzranitelnější skupiny, tedy pracující a jejich rodiny. V dílčích hlasováních jsem tedy hlasovala proti všem bodům na podporu klimatických cílů či systému obchodování s emisními povolenkami. Hlavním bodem výsledného textu je však výzva k vytvoření legislativy, která by garantovala zaměstnancům právo na bezplatné rekvalifikace během pracovní doby a zajistila, že firmy nebudou propouštět zaměstnance bez kompenzací. Samotný text přímo zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit, aby strukturálně postižené regiony měly dostatek financí na udržení zaměstnanosti a zavádění nových průmyslových kapacit. V zájmu ochrany práv pracujících jsem hlasovala pro přijetí tohoto usnesení.

2023 and 2024 Commission reports on Türkiye

Dne 7. května 2025 jsme v Evropském parlamentu hlasovali o zprávě o zprávách Komise o Turecku za roky 2023 a 2024. Toto usnesení Turecko kritizuje za nedodržování lidských práv, svobody médií a právního státu. V současné době nesouhlasím s tím, aby Turecko vstoupilo do EU. Přístupový proces musí být podmíněn skutečným pokrokem v oblasti demokracie, právního státu a dodržování lidských práv. Pokud má někdy být Turecko členem EU, musí stejně jako ostatní země bez výjimky splnit všechna potřebná kritéria. Turecko navíc nadále okupuje část Kypru, tedy území členského státu EU. Tento stav je neakceptovatelný a Turecko musí okupaci ukončit. Do této části lze s textem zprávy souhlasit. Naopak však nelze souhlasit s částí usnesení, která vyzývá Turecko ke sladění jeho zahraniční politiky se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU. To znamená například připojit se k unijním sankcím vůči jiným zemím. Tento požadavek je zcela v rozporu se zásadou suverenity států a legitimní zhodnocení situace v oblasti lidských práv a právního státu či požadavek na ukončení okupace Kypru nesmí sloužit jako zástěrka snahám nátlakem zapojit Turecko do zástupné války proti Rusku, zvláště když sankce dopadají především na naše vlastní občany. Z těchto důvodů jsem hlasovala proti přijetí této zprávy.

2023 and 2024 Commission reports on Kosovo

Dne 7. května 2025 jsme v Evropském parlamentu hlasovali o zprávě Komise o Kosovu za roky 2023 a 2024. Nevidím moc logiku vedle Srbska a Turecka, tedy suverénních států, jednat o postupu žádosti o členství Kosova, tzn. útvaru, který vznikl jen díky nelegálnímu bombardování Srbska, který neuznává jako stát téměř polovina států světa a ani 5 států v EU. Chápu, že řada států se zde účastnila nelegálního bombardování Srbska útočným paktem NATO či jej podporovala, chápu i, že americký páníček má v Kosovu obří vojenskou základnu, ale je třeba se zamyslet, jak nehorázné je vyzývat suverénní státy EU k uznání tohoto útvaru. Není nám vůbec nic do toho, koho Slovensko, Španělsko, Řecko, Rumunsko či Kypr uznávají. V Evropském parlamentu se často mluví o dobrém obrazu EU ve světě. Jak asi může tlak na uznání Kosova působit na Srbsko jako kandidáta na členství? Přestaňme s tlakem na vlastní členy a s poškozováním našeho obrazu ve světě podporou útvaru s názvem Kosovo. A pokud se zde EU chce angažovat, tak se zaměřme spíše na situaci a útlak, kterému na území Kosova čelí etničtí Srbové a Romové. Proto jsem hlasovala proti této zprávě.

Resolution on continuing the unwavering EU support for Ukraine, after three years of Russia’s war of aggression

Dne 12. března 2025 jsme v Evropském parlamentu hlasovali o společném návrhu usnesení o pokračování neochvějné podpory EU Ukrajině tři roky od začátku ruské válečné agrese. Nesouhlasím s tímto návrhem, protože neustálé dodávání zbraní do konfliktu jej jen prodlužuje a zvyšuje utrpení civilistů. Současná strategie EU přitom selhává – sankce nefungují, ekonomiky trpí a Ukrajina nemá šanci na vojenské vítězství. Pokračování ve zbrojení prokazatelně nevede k míru a zvyšuje riziko přímé konfrontace mezi státy NATO a Ruskem. Je čas přestat se soustředit na neustálé zbrojení a místo toho se věnovat jednáním o příměří. Považuji za nezbytné, aby Evropa místo válkychtivého zbrojení zahájila vlastní diplomatická jednání s Ruskem. To však text návrhu neobsahuje. Z těchto důvodů jsem tak hlasovala proti návrhu.

Resolution on Russia’s disinformation and historical falsification to justify its war of aggression against Ukraine

Dne 23. ledna 2025 jsme v Evropském parlamentu hlasovali o návrhu usnesení o dezinformacích a falšování historie ze strany Ruska v zájmu ospravedlnění jeho válečné agrese proti Ukrajině. Jak již název napovídá, jedná se o další výzvu k ještě přísnější cenzuře. Sociální média, která sama od sebe již cenzurují nepohodlné názory, jsou v textu usnesení kritizována za upouštění od využívání „factcheckerů“ a menší „moderaci“ obsahu – jinými slovy jsou kritizována, protože nemažou ještě více nepohodlného obsahu. Komise a členské státy jsou pak vyzvány k tlačení sociálních sítí k tvrdšímu boji s takzvanými dezinformacemi prostřednictvím kontroverzního nařízení o digitálních službách. Vedle toho má také docházet k dalším omezením médií z Ruska. Kromě větší cenzury médií je zde také nehorázná výzva k zavedení celoevropského zákazu „sovětských komunistických symbolů“. Nutit členské státy k zakazování symbolů státu a ideologie, která osvobodila polovinu Evropy, ukončila holocaust a porazila nacistické Německo, považuji za nehorázné zasahování do suverenity členských států a za projev neúcty ke svobodě projevu i k odvaze hrdinů, kteří položili své životy, abychom my mohli žít. Text návrhu nelze vysvětlit jinak než primitivním antikomunismem vzhledem k tomu, že komunismus nemá s konfliktem na Ukrajině nic společného. Z těchto důvodů jsem hlasovala proti návrhu.

Resolution on Georgia’s worsening democratic crisis following the recent parliamentary elections and alleged electoral fraud

Dne 28. listopadu 2024 jsme v Evropském parlamentu hlasovali o návrhu usnesení o zhoršující se krizi demokracie v Gruzii po nedávných parlamentních volbách a údajných volebních podvodech. Evropský parlament se již před těmito volbami neustále snažil zasahovat do vnitřních záležitostí Gruzie. Důvodem pro tyto zásahy je, že demokraticky zvolená gruzínská vláda prosadila pravidla pro transparentnost ve financování médií a neziskových organizací ze zahraničí. EU údajně sama podporuje transparentnost, ale Gruzie je transparentní i ohledně financí plynoucích z EU či jejích členských států a tato politika se Unii nelíbí. V souvislosti s říjnovými volbami, které znovu vyhrála vládnoucí strana Gruzínský sen, je v usnesení uvedeno prohlášení, že gruzínské volby nebyly ani svobodné, ani spravedlivé a Evropský parlament Gruzii vyzývá k jejich opakování. Myslím si, že Bruselu nenáleží posuzovat svobodu a spravedlnost na základě toho, zda zvítězí jeho preferovaný politický subjekt a neměl by zasahovat do vnitřních záležitostí třetích států. Z těchto důvodů jsem hlasovala proti tomuto usnesení. Dopady přijetí tohoto usnesení na sebe nenechaly dlouho čekat, neboť na základě jeho přijetí pozastavila Gruzie jednání o vstupu do EU do roku 2028, i když vstup do EU byl jednou z priorit vládnoucího Gruzínského snu.

Resolution on reinforcing EU’s unwavering support to Ukraine against Russia’s war of aggression and the increasing military cooperation between North Korea and Russia

Dne 28. listopadu 2024 jsme v Evropském parlamentu hlasovali o návrhu usnesení o posílení nechvějné podpory EU Ukrajině proti válečné agresi Ruska a rostoucí vojenské spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou. Tento návrh vyzývá EU, aby posílila svou vojenskou podporu Ukrajině, a to poskytnutím dalších letounů, raket, dělostřelectva a munice. Dále návrh apeluje na členské státy, aby rozšířily a zpřísnily sankční režim a aby na sankční seznam EU byly doplněny i čínské subjekty. Válečný konflikt trvá již více než tisíc dní a stále se ukazuje, že sankční politika zasahuje spíše obyvatele Evropské unie a že vojenská podpora Ukrajiny nadále eskaluje konflikt. Nedávné, tímto usnesením vychvalované, rozhodnutí amerického prezidenta Bidena o povolení Ukrajině bombardovat cíle hluboko na ruském území vyprovokovalo odpálení moderní ruské rakety. Podle ukrajinských zdrojů se mělo dokonce jednat o mezikontinentální balistickou raketu. Dle Rusů a Američanů šlo pak o raketu středního doletu. Toto usnesení je navíc přijímáno v době, kdy si dle průzkumů většina obyvatel Ukrajiny přeje co nejrychlejší ukončení konfliktu a diplomatická jednání. Každá eskalace konfliktu ze strany EU je krokem k jaderné válce, která ohrožuje životy nás všech. Nemůžeme riskovat naši budoucnost a budoucnost našich rodin a blízkých. Z těchto důvodů jsem hlasovala proti tomuto návrhu.

Council's recommendation on smoke- and aerosol-free environments

, když navrhuje další postihy pro tabákové alternativy, jako jsou e-cigarety, vapování či zahřívaný tabák. Mnohdy se jedná o varianty, které pomáhají kuřákům v odvykání, čili není důvod, proč je postihovat. Ano, pořád jde o pouhé doporučení, bohužel často dochází k tomu, že mnohá doporučení jsou členským zemím EU nakonec vnucena.

Resolution on EU actions against the Russian shadow fleets and ensuring a full enforcement of sanctions against Russia

Dne 14. listopadu 2024 jsme v Evropském parlamentu hlasovali o návrhu usnesení o opatřeních EU vůči ruské „stínové flotile“ a o zajištění vymáhání veškerých sankcí vůči Rusku. Text poukazuje na obcházení sankcí pomocí stínové flotily. Tyto lodě obchází sankce tak, že jsou označené vlajkou jiného státu, aby mohly doručit sankciované zboží a zakotvit v evropských přístavech. Válka na Ukrajině trvá již více než dva roky a sankce se ukazují jako neúčinné a negativně dopadají spíše na evropské občany než na ruskou vládu. Namísto konkrétních diplomatických kroků k dosažení míru a ukončení války Evropský parlament vyzývá k posilování sankčního režimu zákazem dovozu ruských fosilních paliv či produktů ruského jaderného průmyslu. Poslanci také odmítli do textu usnesení zahrnout pozitivní pozměňovací návrhy jako vyzvání EU, aby zahájila ambiciózní diplomatické kroky k zajištění příměří, prozkoumání dalších politických alternativ kromě dysfunkční sankční politiky, která k ukončení války prokazatelně nepřispívá, či odsouzení dvojího metru evropské diplomacie, kdy některým státům je umožněno hrubě porušovat mezinárodní právo a sankcím se vyhnout, zatímco jiné státy sankcionovány jsou. Vzhledem k tomu, že usnesení tak žádá rozšíření nefunkčních a pro samotnou Evropu škodlivých sankcí, zatímco veškeré konstruktivní a smysluplné pozměňovací návrhy byly odmítnuty, jsem se rozhodla hlasovat proti návrhu usnesení.

Resolution on the democratic backsliding and threats to political pluralism in Georgia

Dne 9. října jsme v Evropském parlamentu hlasovali o návrhu usnesení o zhoršování stavu demokracie a ohrožení politického pluralismu v Gruzii. Tento text je tak zatím posledním pokusem Evropského parlamentu ovlivňovat dění v Gruzii. Od chvíle, co se v Gruzii začalo mluvit o posílení požadavků na transparentní financování médií a neziskových organizací, vysloužila si tato země hněv ze strany Evropské unie. Samotná EU přitom o posilování transparentnosti nadále mluví, a posiluje ji především, pokud je zaměřena na finance z Ruské federace. Gruzínci ovšem zavádějí tato pravidla pro veškeré financování ze zahraničí a kromě financí plynoucích z Ruska by se tak požadavky na transparentnost vztahovaly i na projekty, které financuje EU, případně její členské státy. Najednou začíná Evropský parlament označovat větší transparentnost v třetích státech za ohrožení demokracie a volá po uvalení sankcí. Sama jsem pro posilování politické transparentnosti a myslím, že by EU i Česká republika měly nadále svá pravidla posilovat, a odmítám za to tedy kritizovat jakýkoliv jiný stát. Zároveň odmítám vměšovat se do voleb jakémukoliv jinému státu či uvalování sankcí kvůli domácím politikám těchto států. Z těchto důvodů jsem nemohla jinak, než hlasovat proti navrženému usnesení.

Resolution on continued financial and military support to Ukraine by EU Member States

Dne 19. září jsme v Evropském parlamentu hlasovali o návrhu usnesení o pokračující finanční a vojenské podpoře Ukrajiny ze strany členských států EU. Po více než dvou letech konfliktu již nemůže být žádných pochyb, že vojenská pomoc není schopna konflikt na Ukrajině ukončit a vede pouze k dalším zraněným a padlým. Z tohoto důvodu nemůžu z principu podpořit žádná usnesení volající po pokračování, či dokonce navýšení vojenské pomoci Ukrajině, která vůbec nevyzývají k jednání o míru. Jednání o míru by přitom mohla skutečně přispět k rychlému konci války. Toto usnesení je však ještě nezodpovědnější než všechna předchozí. Evropský parlament v něm totiž také vyzývá členské státy EU, aby Ukrajině umožnily používat jejich zbraně na zasahování cílů hluboko v Rusku. Prezident Ruské federace Vladimír Putin se přitom již nechal slyšet, že pokud západní státy Ukrajině dovolí takto využívat jejich rakety, bude to fakticky znamenat válku mezi NATO a Ruskem. Takové rozšíření konfliktu není možné dopustit. Usnesení si zahrává se životy všech lidí žijících na území Evropské unie, a to je další zásadní důvod, proč jsem proti němu hlasovala.

Resolution on the situation in Venezuela

Dne 19. září jsme v Evropském parlamentu hlasovali o návrhu usnesení o situaci ve Venezuele. Domnívám se, že Evropa by se neměla vměšovat do vnitřních záležitostí třetích států, stejně jako by třetí státy neměly zasahovat do vnitřních záležitostí členských států Evropské unie. Diplomacie musí být založena na vzájemném respektu a žádný stát nebo mezinárodní organizace by se neměly nad těmi ostatními povyšovat. Zároveň se domnívám, že právo na volbu prezidenta Venezuely náleží výhradně Venezuelanům samotným a nikdo z Evropy či Spojených států amerických nemá právo rozhodovat za ně a určovat, kdo smí či nesmí být venezuelským prezidentem. Text usnesení jde však přesně opačným směrem. Bez jakýchkoliv důkazů pak prohlašuje oficiálního vítěze voleb Nicoláse Madura za poraženého a za prezidenta uznává Edmunda Gonzáleze Urrutiu, jednoho z opozičních kandidátů. Lidí žijících ve Venezuele se neptáme, jen jmenujeme prezidentem toho, kdo se nám líbí. Toto rozhodnutí nám nenáleží. Nám náleží pouze respektovat Venezuelu jako suverénní stát, i když se evropským elitám její vrchní představitelé nezamlouvají. Z tohoto důvodu jsem hlasovala proti tomuto neokolonizačnímu textu.

Resolution on the need for the EU’s continuous support for Ukraine

Dne 17. července jsme v Evropském parlamentu hlasovali o návrhu usnesení o potřebě trvalé podpory Ukrajiny ze strany EU. Neuvěřitelná tragédie, jakou bylo zasažení dětské nemocnice Okhmatdyt, která nám ukazuje zrůdnost válek, a potřeba ukončit boje na Ukrajině co nejdříve byla zneužita k dalšímu řinčení zbraněmi. Místo toho, aby se Evropský parlament snažil všemi silami donutit Evropskou radu a Komisi k hledání mírového řešení a tlaku na Rusko i Ukrajinu k zastavení bojů, žádá usnesení více zbraní a více sankcí proti Rusku a Bělorusku. Naopak premiér Maďarska Viktor Orbán, který se snaží zúčastněným stranám pomoci najít mírové řešení konfliktu, je v textu nespravedlivě a tvrdě kritizován. Veškeré pozitivní pozměňovací návrhy, které se snažily zdůraznit důležitost mírových jednání na ukončení války, byly většinou poslanců odmítnuty. Zasažení dětské nemocnice plně odsuzuji, ale zneužití této události k posílání více zbraní a prodlužování tohoto krveprolití považuji za odporné. Místo řešení klesající životní úrovně napříč Evropou, špatné dostupnosti zdravotní péče či gigantických materiálních nerovností si však právě zneužití této události k dalšímu zbrojení vybral EP za první politické téma, kterým se chce zabývat. Z těchto důvodů jsem nemohla jinak, než hlasovat proti.