Jana NAGYOVÁ

Résolution sur la violente répression des manifestants en Iran

EP schválil usnesení týkající se situace v Íránu. Od konce prosince 2025 zažívá Írán rozsáhlé protesty vyvolané ekonomickými obtížemi, inflací, nezaměstnaností a širokými sociálními problémy. Demonstrace se rozšířily ve stovkách měst a zahrnovaly různé skupiny, včetně žen, studentů, pracujících a příslušníků etnických a náboženských menšin. Nezávislé monitorovací skupiny uvádějí, že nejméně 2 550 lidí, včetně dětí, protestujících a přihlížejících, bylo zabito a desítky tisíc byly zadrženy, mučeny nebo pronásledovány.

Le 28e régime: un nouveau cadre juridique pour les entreprises innovantes

Evropský parlament hlasoval o schválení své iniciativy, jejímž cílem je požádat Evropskou komisi o legislativní návrh. Jeho předložení se očekává v prvním čtvrtletí roku 2026. Jde o vytvoření nového harmonizovaného právního rámce na úrovni Evropské unie určeného pro inovativní malé a střední podniky, startupy a scaleupy. K 27 stávajícím národním systémům členských států se přidává 28. regulační systém a vytváří se tak paralelní možnost, kterou lze přijmout jako alternativu k národním režimům. Nejedná se o autonomní evropskou společnost, ale spíše o volitelný a dobrovolný režim, který se integruje s národními a je automaticky uznáván ve všech 27 členských státech prostřednictvím digitální registrace do 48 hodin na základě stanovených požadavků. Předpokládá se rovněž jednotný celoevropský digitální portál s neustálou interakcí s národními rejstříky. Režim nemá za cíl harmonizovat zdanění právnických osob, které zůstává v jurisdikci jednotlivých států, i když to z textu vyplývá dost vágně. V textu je vysloven nesouhlas s použitím právního základu – čl. 352 odst. 1 SFEU – pro předložení příslušného legislativního návrhu, který by vyžadoval jednomyslnost (měl by se týkat hlavně práva obchodních společností), a naopak se volá po článcích 50 a 114 SFEU umožňujících kvalifikovanou většinu.

Mise en œuvre du régime de conditionnalité liée à l'état de droit

Zpráva zkoumá provádění nařízení, které zavádí podmíněnost propojující výplaty z rozpočtu EU s dodržováním zásad právního státu členskými státy. Kritizuje Komisi za opožděné uplatňování a interpretaci nařízení jako nástroje „poslední možnosti“ a místo toho se zasazuje o proaktivnější využívání ve všech členských státech se zvýšenou transparentností a parlamentním dohledem. Zpráva rovněž vyzývá k jednotnému a soudržnému rámci pro všechny programy financování EU pod záštitou nařízení o podmíněnosti. Chybí v ní ale snaha zajistit, aby nástroj fungoval jako objektivní, na důkazech založený, a ani neposkytuje dostatečné záruky pro dodržování zásad proporcionality a subsidiarity.

Mobilité militaire

Tato zpráva identifikuje problémy, které v současnosti brání vojenské mobilitě, a doporučuje okamžitá a krátkodobá řešení pro efektivnější přesun vojenských prostředků v rámci EU, zejména s ohledem na probíhající ruskou agresi na Ukrajině. V podstatě jde o vytvoření „vojenského schengenského prostoru“, což je hladce fungující systém pro vydávání povolení k přeshraničnímu pohybu vojenského vybavení, aby se vojenská mobilita přiblížila k dosažení cíle nasazení do tří až pěti dnů. Pokud jde o financování, zpráva požaduje mnohem vyšší financování v příštím VFR a zdůrazňuje, že částka původně navržená Komisí je minimální částkou. Text v neposlední řadě obsahuje výzvy ke komplexní investiční strategii kombinující Nástroj pro propojení Evropy, Evropskou investiční banku a soukromý kapitál s cílem modernizovat logistické uzly dvojího užití, přístavní terminály a přeshraniční koridory.

Préparation de la défense européenne à l’horizon 2030: évaluation des besoins

Zpráva obsahuje především prohlášení týkající se plánu ReArm Europe. Na jedné straně vyjadřuje spokojenost s úvěrem SAFE ve výši 150 miliard EUR, ale lituje použití článku 122 SFEU (nouzový postup) jako jeho právního základu, a žádá Komisi, aby se na tento článek nespoléhala pro budoucí iniciativy související s obranným průmyslem. Text rovněž lituje absence silné evropské preference v rámci nástroje SAFE a vyzývá k jeho posílení a také ke sladění kritérií způsobilosti plánu ReArm s kritérii EDIP. Zpráva dále zdůrazňuje, že evropské investice do obrany musí doplňovat, nikoli nahrazovat, finanční úsilí členských států. V důsledku toho vyzývá členské státy, aby zvýšily své vojenské výdaje v souladu s pokyny přijatými na posledním summitu NATO (5 % HDP, včetně 3,5 % tzv. přímých vojenských výdajů). Zpráva v neposlední řadě vyzývá EIB k další podpoře evropské technologické a průmyslové obranné základny, a lituje skutečnosti, že její současná investiční politika nadále vylučuje zbraně a střelivo.

Protection des mineurs en ligne

Zpráva Evropského parlamentu o ochraně nezletilých osob na internetu se zabývá rozšířenými riziky, kterým děti čelí v digitálním prostředí. Zpráva vyzývá k rychlé implementaci zákona o digitálních službách a doporučuje harmonizovanou evropskou věkovou hranici pro přístup k sociálním médiím na 16 let (se souhlasem rodičů) a absolutní minimum 13 let. Nejkontroverznějším aspektem je ověřování věku, kde skupina PfE předložila pozměňovací návrhy navrhující, aby věkové hranice zůstaly v pravomoci členských států, a nikoli na úrovni EU. Rovněž předložila pozměňovací návrhy týkající se přísnějšího dohledu nad trhem s nevhodnými produkty prodávanými nezletilým a zajištění toho, aby se boj proti sexuálnímu zneužívání dětí nestal záminkou pro nediferencované skenování soukromé komunikace.

Résolution sur la protection des consommateurs de l’Union contre les pratiques de certaines plateformes de commerce électronique: le cas des poupées sexuelles d’apparence enfantine, des armes et d’autres produits et matériels illégaux

Poté, co Rada schválila konečnou verzi textu, nyní musel text před vstupem v platnost schválit Evropský parlament. Celkově toto nařízení představuje ambiciózní snahu o modernizaci bezpečnosti hraček pro digitální věk a poskytuje podstatně silnější ochranu zdraví dětí, zejména pokud jde o expozici chemickým látkám. Zavedení povinného digitálního pasu výrobku představuje významnou modernizaci a mohlo by skutečně transformovat dohled nad trhem a vytvořit větší transparentnost pro spotřebitele.