Antonín STANĚK

Global Gateway – past impacts and future orientation

Evropský parlament hlasoval o zprávě z vlastního podnětu týkající se strategie Global Gateway, která má za cíl podporovat investice do infrastruktury a posilovat ekonomickou a geopolitickou přítomnost Evropské unie ve světě. Je zřejmé, že v současném geopolitickém prostředí je důležité, aby Evropská unie dokázala prosazovat své zájmy a posilovat stabilitu globálních dodavatelských řetězců. Infrastrukturní investice a technologická spolupráce mohou v tomto směru hrát významnou roli. Zároveň však návrh vyvolává řadu otázek. Není například dostatečně jasné, do jaké míry budou projekty financované z evropských prostředků skutečně přinášet přínos evropským podnikům a ekonomice. Problematická je také složitá finanční architektura programu a omezená transparentnost rozhodovacích procesů. Text navíc kombinuje řadu různých cílů – od geopolitických ambicí až po rozvojovou a klimatickou politiku –, aniž by jasně stanovil jejich priority. Vzhledem k tomu, že iniciativa obsahuje jak potenciálně přínosné prvky, tak i významné nejasnosti, rozhodl jsem se při hlasování zdržet.

European Union regulatory fitness and subsidiarity and proportionality – report on Better Law-Making covering 2023 and 2024

Evropský parlament hlasoval o zprávě z vlastního podnětu týkající se principů subsidiarity a proporcionality a kvality evropské legislativy. Zpráva nemá přímý legislativní účinek, vyjadřuje však politický postoj Parlamentu k tomu, jak by měla Evropská unie zlepšovat tvorbu právních předpisů a zjednodušovat regulaci. Jsem přesvědčen, že principy subsidiarity a proporcionality patří mezi základní pilíře fungování Evropské unie. Evropská legislativa by měla vznikat pouze tam, kde přináší skutečnou přidanou hodnotu, a její dopady musí být vždy pečlivě posuzovány s ohledem na členské státy, regiony i podnikatelské prostředí. Zpráva zároveň obsahuje řadu výzev ke zlepšení kvality evropské legislativy, větší transparentnosti rozhodovacích procesů a ke snižování nadměrné regulace. Právě otázka přiměřenosti regulace je dnes pro konkurenceschopnost evropského hospodářství velmi důležitá. Přestože s některými částmi textu lze vést věcnou diskusi, považuji důraz na kvalitnější a přehlednější legislativní proces za krok správným směrem. Evropská unie by měla usilovat o to, aby právní předpisy byly srozumitelné, přiměřené a nevytvářely zbytečnou administrativní zátěž pro občany ani podniky. Proto jsem se rozhodl tuto zprávu při hlasování podpořit.

Housing crisis in the European Union with the aim of proposing solutions for decent, sustainable and affordable housing

Evropský parlament hlasoval o zprávě z vlastního podnětu, která se zabývá rostoucí bytovou krizí v Evropské unii a navrhuje možné cesty, jak zlepšit dostupnost kvalitního a cenově přijatelného bydlení. Nedostatek dostupných bytů dnes představuje vážný problém v řadě evropských zemí a stále častěji dopadá nejen na nízkopříjmové domácnosti, ale také na mladé rodiny či střední třídu. Zpráva správně upozorňuje na hlavní příčiny této situace – nedostatečnou nabídku bydlení, rostoucí náklady na výstavbu a zdlouhavé povolovací procesy. Právě odstraňování nadměrné administrativní zátěže a zjednodušení stavebních řízení může výrazně pomoci urychlit výstavbu nových bytů a renovace stávajícího bytového fondu. Je zároveň důležité zdůraznit, že bytová politika zůstává především v kompetenci členských států, regionů a měst. Evropská unie by měla v této oblasti především podporovat sdílení zkušeností a využívání finančních nástrojů, nikoli vytvářet další centralizovanou regulaci. Bydlení je jednou ze základních podmínek stabilního života rodin a rozvoje regionů. Proto považuji za správné otevřít na evropské úrovni širší debatu o tom, jak zvýšit nabídku bydlení a odstranit překážky, které brání jeho výstavbě. Z tohoto důvodu jsem zprávu při hlasování podpořil.

Public access to documents – report covering the years 2022 - 2024

Evropský parlament hlasoval o zprávě z vlastního podnětu týkající se veřejného přístupu k dokumentům evropských institucí za období let 2022–2024. Zpráva hodnotí, jak Evropský parlament, Rada a Evropská komise uplatňují pravidla transparentnosti podle nařízení o přístupu veřejnosti k dokumentům. Transparentnost rozhodovacích procesů považuji za jeden ze základních předpokladů fungující demokracie. Občané mají právo vědět, jak evropské instituce rozhodují, jaké dokumenty při tom vznikají a na základě jakých podkladů jsou přijímána důležitá politická rozhodnutí. Zpráva zároveň upozorňuje na některé problémy v praxi, například na časté využívání výjimek při odmítání přístupu k dokumentům nebo na nedostatečnou transparentnost některých rozhodovacích procesů. V posledních letech se navíc vedla veřejná debata o dostupnosti informací týkajících se významných rozhodnutí Evropské komise, například při nákupu vakcín během pandemie. Jsem přesvědčen, že evropské instituce musí být vůči občanům maximálně otevřené a srozumitelné. Posilování transparentnosti přispívá k důvěře veřejnosti v evropskou politiku a umožňuje účinnou veřejnou kontrolu. Proto jsem se při hlasování rozhodl tuto zprávu podpořit.

Copyright and generative artificial intelligence – opportunities and challenges

Evropský parlament hlasoval o zprávě z vlastního podnětu, která se zabývá dopady generativní umělé inteligence na autorské právo a kulturní sektor. Rozvoj generativní AI přináší řadu nových příležitostí, ale zároveň otevírá i důležité právní otázky, zejména pokud jde o využívání autorsky chráněného obsahu při trénování těchto systémů. Je nesporné, že autoři, umělci, vydavatelé i další tvůrci musí být v digitálním prostředí spravedlivě chráněni a jejich práce musí být respektována. Zároveň je však důležité, aby evropská regulace nebrzdila technologický rozvoj a inovace v oblasti umělé inteligence, která se stává klíčovou součástí budoucí konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Předložená zpráva obsahuje některé podnětné úvahy, zároveň však navrhuje opatření, která mohou být v praxi obtížně proveditelná. Diskuse o retroaktivním odměňování za využití obsahu při trénování AI nebo o vytváření nových centralizovaných mechanismů na úrovni EU by mohla vést k výraznému zvýšení administrativní zátěže a právní nejistoty pro technologický sektor. Jsem přesvědčen, že je třeba hledat vyvážené řešení, které ochrání autory, ale zároveň umožní další rozvoj inovací. Vzhledem k těmto výhradám jsem se při hlasování rozhodl tuto zprávu nepodpořit.

Fisheries management approaches for safeguarding sensitive species, tackling invasive species and benefiting local economies

Evropský parlament hlasoval o zprávě, která se zabývá ochranou citlivých druhů v mořských ekosystémech, problematikou invazivních druhů a dopady těchto jevů na místní ekonomiky, zejména v pobřežních regionech závislých na rybolovu. V některých částech Evropské unie totiž invazivní druhy významně narušují rovnováhu ekosystémů a zároveň způsobují ekonomické škody místním rybářům. Zpráva upozorňuje na potřebu lépe sladit evropské právní předpisy týkající se ochrany přírody tak, aby více zohledňovaly konkrétní situaci v jednotlivých regionech. V praxi se totiž ukazuje, že některá ochranná opatření mohou mít vedlejší dopady na místní hospodářství nebo na udržitelnost rybolovu. Za důležitý považuji také návrh umožnit v odůvodněných případech ekonomické využití invazivních druhů. Takový přístup může pomoci omezit jejich šíření a zároveň snížit finanční zátěž pro veřejné rozpočty. Je důležité hledat vyvážená řešení, která ochrání přírodní prostředí, ale zároveň budou respektovat potřeby místních komunit a regionálních ekonomik. Z těchto důvodů jsem se při hlasování rozhodl tuto zprávu podpořit.

Resolution on four years of Russia’s war of aggression against Ukraine and European contributions to a just peace and sustained security for Ukraine

V lednu 2026 jsem podpořil využití mechanismu posílené spolupráce mezi 24 členskými státy EU ke zřízení půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard EUR na období 2026–2027, protože tento postup umožnil zapojeným státům jednat společně, aniž by se rozhodnutí dotýkalo České republiky. Při následném hlasování o samotné půjčce dne 11. 2. 2026 jsem se však zdržel, jelikož návrh nepovažuji za dostatečně přesvědčivý z hlediska zajištění splácení a ochrany prostředků daňových poplatníků EU. Stejně tak jsem se zdržel i při hlasování o rezoluci o 4. výročí zahájení ruské útočné války proti Ukrajině dne 24. 2. 2026. Podporuji jasné odsouzení ruské agrese, solidaritu s ukrajinským lidem i právo Ukrajiny bránit svou suverenitu a územní celistvost. Rezoluce však obsahovala prvky, které jsem nemohl podpořit, zejména požadavek bezpečnostních záruk na úrovni článku 5 NATO či čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU, návrh na vytvoření mnohonárodních sil bez jasného mandátu, výzvu k rychlému uvolnění 90 miliard EUR bez dostatečné debaty o podmíněnosti, další zpřísňování sankcí bez vyhodnocení jejich účinnosti a potvrzení urychlené integrace Ukrajiny do EU bez širšího kontextu přístupového procesu. Zdržení hlasování proto považuji za odpovědný a obezřetný postoj.