Jana NAGYOVÁ

Resolution on the brutal repression against protesters in Iran

EP schválil usnesení týkající se situace v Íránu. Od konce prosince 2025 zažívá Írán rozsáhlé protesty vyvolané ekonomickými obtížemi, inflací, nezaměstnaností a širokými sociálními problémy. Demonstrace se rozšířily ve stovkách měst a zahrnovaly různé skupiny, včetně žen, studentů, pracujících a příslušníků etnických a náboženských menšin. Nezávislé monitorovací skupiny uvádějí, že nejméně 2 550 lidí, včetně dětí, protestujících a přihlížejících, bylo zabito a desítky tisíc byly zadrženy, mučeny nebo pronásledovány.

The 28th Regime: a new legal framework for innovative companies

Evropský parlament hlasoval o schválení své iniciativy, jejímž cílem je požádat Evropskou komisi o legislativní návrh. Jeho předložení se očekává v prvním čtvrtletí roku 2026. Jde o vytvoření nového harmonizovaného právního rámce na úrovni Evropské unie určeného pro inovativní malé a střední podniky, startupy a scaleupy. K 27 stávajícím národním systémům členských států se přidává 28. regulační systém a vytváří se tak paralelní možnost, kterou lze přijmout jako alternativu k národním režimům. Nejedná se o autonomní evropskou společnost, ale spíše o volitelný a dobrovolný režim, který se integruje s národními a je automaticky uznáván ve všech 27 členských státech prostřednictvím digitální registrace do 48 hodin na základě stanovených požadavků. Předpokládá se rovněž jednotný celoevropský digitální portál s neustálou interakcí s národními rejstříky. Režim nemá za cíl harmonizovat zdanění právnických osob, které zůstává v jurisdikci jednotlivých států, i když to z textu vyplývá dost vágně. V textu je vysloven nesouhlas s použitím právního základu – čl. 352 odst. 1 SFEU – pro předložení příslušného legislativního návrhu, který by vyžadoval jednomyslnost (měl by se týkat hlavně práva obchodních společností), a naopak se volá po článcích 50 a 114 SFEU umožňujících kvalifikovanou většinu.

Implementation of the rule of law conditionality regime

Zpráva zkoumá provádění nařízení, které zavádí podmíněnost propojující výplaty z rozpočtu EU s dodržováním zásad právního státu členskými státy. Kritizuje Komisi za opožděné uplatňování a interpretaci nařízení jako nástroje „poslední možnosti“ a místo toho se zasazuje o proaktivnější využívání ve všech členských státech se zvýšenou transparentností a parlamentním dohledem. Zpráva rovněž vyzývá k jednotnému a soudržnému rámci pro všechny programy financování EU pod záštitou nařízení o podmíněnosti. Chybí v ní ale snaha zajistit, aby nástroj fungoval jako objektivní, na důkazech založený, a ani neposkytuje dostatečné záruky pro dodržování zásad proporcionality a subsidiarity.

Military mobility

Tato zpráva identifikuje problémy, které v současnosti brání vojenské mobilitě, a doporučuje okamžitá a krátkodobá řešení pro efektivnější přesun vojenských prostředků v rámci EU, zejména s ohledem na probíhající ruskou agresi na Ukrajině. V podstatě jde o vytvoření „vojenského schengenského prostoru“, což je hladce fungující systém pro vydávání povolení k přeshraničnímu pohybu vojenského vybavení, aby se vojenská mobilita přiblížila k dosažení cíle nasazení do tří až pěti dnů. Pokud jde o financování, zpráva požaduje mnohem vyšší financování v příštím VFR a zdůrazňuje, že částka původně navržená Komisí je minimální částkou. Text v neposlední řadě obsahuje výzvy ke komplexní investiční strategii kombinující Nástroj pro propojení Evropy, Evropskou investiční banku a soukromý kapitál s cílem modernizovat logistické uzly dvojího užití, přístavní terminály a přeshraniční koridory.

European Defence Readiness 2030: assessment of needs

Zpráva obsahuje především prohlášení týkající se plánu ReArm Europe. Na jedné straně vyjadřuje spokojenost s úvěrem SAFE ve výši 150 miliard EUR, ale lituje použití článku 122 SFEU (nouzový postup) jako jeho právního základu, a žádá Komisi, aby se na tento článek nespoléhala pro budoucí iniciativy související s obranným průmyslem. Text rovněž lituje absence silné evropské preference v rámci nástroje SAFE a vyzývá k jeho posílení a také ke sladění kritérií způsobilosti plánu ReArm s kritérii EDIP. Zpráva dále zdůrazňuje, že evropské investice do obrany musí doplňovat, nikoli nahrazovat, finanční úsilí členských států. V důsledku toho vyzývá členské státy, aby zvýšily své vojenské výdaje v souladu s pokyny přijatými na posledním summitu NATO (5 % HDP, včetně 3,5 % tzv. přímých vojenských výdajů). Zpráva v neposlední řadě vyzývá EIB k další podpoře evropské technologické a průmyslové obranné základny, a lituje skutečnosti, že její současná investiční politika nadále vylučuje zbraně a střelivo.

Protection of minors online

Zpráva Evropského parlamentu o ochraně nezletilých osob na internetu se zabývá rozšířenými riziky, kterým děti čelí v digitálním prostředí. Zpráva vyzývá k rychlé implementaci zákona o digitálních službách a doporučuje harmonizovanou evropskou věkovou hranici pro přístup k sociálním médiím na 16 let (se souhlasem rodičů) a absolutní minimum 13 let. Nejkontroverznějším aspektem je ověřování věku, kde skupina PfE předložila pozměňovací návrhy navrhující, aby věkové hranice zůstaly v pravomoci členských států, a nikoli na úrovni EU. Rovněž předložila pozměňovací návrhy týkající se přísnějšího dohledu nad trhem s nevhodnými produkty prodávanými nezletilým a zajištění toho, aby se boj proti sexuálnímu zneužívání dětí nestal záminkou pro nediferencované skenování soukromé komunikace.

Resolution on protection of EU consumers against the practices of certain e-commerce platforms: the case of child-like sex dolls, weapons and other illegal products and materials

Poté, co Rada schválila konečnou verzi textu, nyní musel text před vstupem v platnost schválit Evropský parlament. Celkově toto nařízení představuje ambiciózní snahu o modernizaci bezpečnosti hraček pro digitální věk a poskytuje podstatně silnější ochranu zdraví dětí, zejména pokud jde o expozici chemickým látkám. Zavedení povinného digitálního pasu výrobku představuje významnou modernizaci a mohlo by skutečně transformovat dohled nad trhem a vytvořit větší transparentnost pro spotřebitele.